Pondělí 10.4.06
10. 4. 2006
Výrok:
Pondělí 10,4,2006
Ale jo, celkem príma den. Psali jsme sice z Ma, to jsem trochu pokazil, což mě mrzí, protože si věřím na 1 na konci, ale což; taky z Aj na počítači, mám 2-3.
O odpoledce jsme byli na kompech s Kloudovou, byl jsem já, Filda, Tom, Alex, Lenka a Nikola.
O tělocviku jsme hráli vybiku, celkem nic, akorát jsem strašně štval Tomáše Bláhu, protože jsem po něm bil. Není divu, je moc nebezpečnej a pořád hrajou s Hynkem F., sice dělaj, že ne, ale jenom naoko.
O rodince jsem psal test z interpersonální komunikace.
Dostal jsem 1-, ale byla to blbost, jelikož u jednoho jsem měl přeložit co to ta inte... komunikace je a já napsal pouze mezilidská a nepřeložil jsem to komunikace... Taková hloupost!
Na schůzce s oddílem jsme, hlavně kvůli vydatnému dešti, opravovali a vyráběli lakrosky.
Moje lakroska již přes týden nebyla k nalezení. Už minulý týden jsem ji hledal, ale marně, takže jsem musel být při lakrose v bráně.
No, a teď jsem ji hleda dál. Bylo to zvláštní, celou zimu na mě čekala, nejdřív v knihovničce a potom na věšáku, celou zimu jsem brouzdal ve fantasii, vymýšlel a plánoval, jak ji vylepším a ona, zničehonic, nikde.
A pak David pravil, že by se měl přiznat ten, kdo o tom něco ví, a koukal na Hamburgra.
"Že ano,Hamburgre?" zeptal se znovu David.
No a pak z Hambáče vylezlo, že byli předminulej týden v Kinský hrát za MUSAIONEM lakros na tom plácku a že to tam zapomněl a že když se vrátil, tak tam nebyla.
Nádhera.
Ještě jednou jsem si to nechal vysvětlit od Davida, on to vlastně zopakoval a dodal, že když Hama poslal zpátky, začalo pršet a on neví, jestli tam byl.
( pevně věřím, že tam byl ).
No, lakrosku jsem měl rád, dlouho jsem ji měl a tak podobně, její hrací vlastnosti byly naprosto nepřekonatelné, ale o to nejde.
Škodou bylo, a asi to tak i zůstává, že Hamburgra ani nějak citelně moc netrápilo, že ztratil lakrosku, která nebyla jeho a půjčil si ji bez dovolení.
Zapomněl ji, ztratil ji, ale ani to slovíčko ,,promiň,, tam nebylo a to mě přijde jako strašná škoda. Nakonec si z toho vlastně dělal legraci. Když teď na to tak vzpomínám, ani tenkrát, když mi zapomněl v Kinského na lavičce tu knížku Letopisů Narnie, kterou jsem mu půjčil, nijak moc ho to nemrzelo, nebo to alespoň naprosto nedával znát. A ani tenktrát nebyly žádné velké omluvy či nabídky o odškodném, které bych asi stejně nevzal, ale principiálně to být mohlo.
No, ale je tady nějaké řešení? Nepůjčovat lidem, hlavně těm, o kterých víme, že jsou paka, věci? Je to řešení?
Asi ne, protože pokud tohle uděláme, nemáme šanci je naučit, aby jednou nenechali na pařezu, kde budou svačit, hlavu.
Musíme je to nějak naučit. Ale jak? Snad budou stačit nějaké hry, hlavně na pamět a podobně. Třeba udělat výpravovou hru, že někdo, nebo všichni, mají nést třeba celou dvojdenku nějakou věc, která není drahá, ba snad nic nestojí, třeba klacek jako hůl nebo podobně, mají si to nést a neměli by to zapomenout.Takové cvičení v praksi. Uvidíme, třeba je do dokáže motivovat k tomu, aby na nic nezapomínali.
A nebo jednoduché hry na pamět, kimovka, nebo třeba zkusit se naučit v určitý měsíc
svátky. Nebo, že má přinést na příští schůzku hřebík, tenisák a červenou tužku, ale nesmí si to nikam poznamenat.A jistě je i spousty jiných her na které jistě brzo přijdete.
Co víc dodat? Asi nic, jenom že mě mrzí, co se stalo. Ale člověk není neomylný a Ham má spousty času, aby z toho vyrostl. D o u f e j m e .
Potom jsme na schůzce hráli ještě schovávačku a kostkou, schovávali Sam a Radim, přičemž na Radimovu schovanou kostku nikdo nepřišel.
Večer se nic nedělo, byla sekaná s bramborem a hráškem a táta společně s dědou jeli na veterinu s Benem, dědovým psem, na kontrolu, Prej se lepší, ale zatím stejně nemůže, chudáček, chodit.
A na to ne nejduležitější, ale podstatné bych zapomněl: táta koupil nové auto - mercedes.
Ale mě, mě se to moc nezdá. Ale o tom příště!
Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.
( Albert Einstein )
( Albert Einstein )
Pondělí 10,4,2006
Ale jo, celkem príma den. Psali jsme sice z Ma, to jsem trochu pokazil, což mě mrzí, protože si věřím na 1 na konci, ale což; taky z Aj na počítači, mám 2-3.
O odpoledce jsme byli na kompech s Kloudovou, byl jsem já, Filda, Tom, Alex, Lenka a Nikola.
O tělocviku jsme hráli vybiku, celkem nic, akorát jsem strašně štval Tomáše Bláhu, protože jsem po něm bil. Není divu, je moc nebezpečnej a pořád hrajou s Hynkem F., sice dělaj, že ne, ale jenom naoko.
O rodince jsem psal test z interpersonální komunikace.
Dostal jsem 1-, ale byla to blbost, jelikož u jednoho jsem měl přeložit co to ta inte... komunikace je a já napsal pouze mezilidská a nepřeložil jsem to komunikace... Taková hloupost!
Na schůzce s oddílem jsme, hlavně kvůli vydatnému dešti, opravovali a vyráběli lakrosky.
Moje lakroska již přes týden nebyla k nalezení. Už minulý týden jsem ji hledal, ale marně, takže jsem musel být při lakrose v bráně.
No, a teď jsem ji hleda dál. Bylo to zvláštní, celou zimu na mě čekala, nejdřív v knihovničce a potom na věšáku, celou zimu jsem brouzdal ve fantasii, vymýšlel a plánoval, jak ji vylepším a ona, zničehonic, nikde.
A pak David pravil, že by se měl přiznat ten, kdo o tom něco ví, a koukal na Hamburgra.
"Že ano,Hamburgre?" zeptal se znovu David.
No a pak z Hambáče vylezlo, že byli předminulej týden v Kinský hrát za MUSAIONEM lakros na tom plácku a že to tam zapomněl a že když se vrátil, tak tam nebyla.
Nádhera.
Ještě jednou jsem si to nechal vysvětlit od Davida, on to vlastně zopakoval a dodal, že když Hama poslal zpátky, začalo pršet a on neví, jestli tam byl.
( pevně věřím, že tam byl ).
No, lakrosku jsem měl rád, dlouho jsem ji měl a tak podobně, její hrací vlastnosti byly naprosto nepřekonatelné, ale o to nejde.
Škodou bylo, a asi to tak i zůstává, že Hamburgra ani nějak citelně moc netrápilo, že ztratil lakrosku, která nebyla jeho a půjčil si ji bez dovolení.
Zapomněl ji, ztratil ji, ale ani to slovíčko ,,promiň,, tam nebylo a to mě přijde jako strašná škoda. Nakonec si z toho vlastně dělal legraci. Když teď na to tak vzpomínám, ani tenkrát, když mi zapomněl v Kinského na lavičce tu knížku Letopisů Narnie, kterou jsem mu půjčil, nijak moc ho to nemrzelo, nebo to alespoň naprosto nedával znát. A ani tenktrát nebyly žádné velké omluvy či nabídky o odškodném, které bych asi stejně nevzal, ale principiálně to být mohlo.
No, ale je tady nějaké řešení? Nepůjčovat lidem, hlavně těm, o kterých víme, že jsou paka, věci? Je to řešení?
Asi ne, protože pokud tohle uděláme, nemáme šanci je naučit, aby jednou nenechali na pařezu, kde budou svačit, hlavu.
Musíme je to nějak naučit. Ale jak? Snad budou stačit nějaké hry, hlavně na pamět a podobně. Třeba udělat výpravovou hru, že někdo, nebo všichni, mají nést třeba celou dvojdenku nějakou věc, která není drahá, ba snad nic nestojí, třeba klacek jako hůl nebo podobně, mají si to nést a neměli by to zapomenout.Takové cvičení v praksi. Uvidíme, třeba je do dokáže motivovat k tomu, aby na nic nezapomínali.
A nebo jednoduché hry na pamět, kimovka, nebo třeba zkusit se naučit v určitý měsíc
svátky. Nebo, že má přinést na příští schůzku hřebík, tenisák a červenou tužku, ale nesmí si to nikam poznamenat.A jistě je i spousty jiných her na které jistě brzo přijdete.
Co víc dodat? Asi nic, jenom že mě mrzí, co se stalo. Ale člověk není neomylný a Ham má spousty času, aby z toho vyrostl. D o u f e j m e .
Potom jsme na schůzce hráli ještě schovávačku a kostkou, schovávali Sam a Radim, přičemž na Radimovu schovanou kostku nikdo nepřišel.
Večer se nic nedělo, byla sekaná s bramborem a hráškem a táta společně s dědou jeli na veterinu s Benem, dědovým psem, na kontrolu, Prej se lepší, ale zatím stejně nemůže, chudáček, chodit.
A na to ne nejduležitější, ale podstatné bych zapomněl: táta koupil nové auto - mercedes.
Ale mě, mě se to moc nezdá. Ale o tom příště!
Vojta
Nepůjčuj si bez dovolení cizí věci.
Pokud ale opravdu musíš, dávej na
ně pozor jako by byly více než vlastní!
Pokud ale opravdu musíš, dávej na
ně pozor jako by byly více než vlastní!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář